Zimní tábor v Herolticích
To jsme se zase měli!
Víkend od 6. do 8.12.2013 jsme strávili na dokonale ztracené „Sokolské chatě“ poblíž Heroltic. Počasí se nám opět pokusilo plány překazit, ale i přes nahlášené kalamity k večeru dorazili skoro všichni, kteří byli nahlášení. A ti co nepřijeli?...ti nepřijeli no, jejich chyba.
Někteří se dopravovali pomocí ochočených železných ořů a Pražáci pro svůj příjezd využili služeb naší úžasné železniční dopravy, ale stejně potom naši stateční museli prásknout otěžemi, zkrotit koně pod kapotou a dojet si pro ně.
Většina dorážela na místo určení již za tmy. Díky tomu měli zbystřené smysly a hned po otevření vstupních dveří byly jejich čichové buňky pohlazeny úžasnou vůní na kamnech se dělajícího gulášku, který pro nás připravovali naši báječní prvovečeroví kuchaři Vaši a „KeCo?“. Na základě skvělých organizačních schopností Hanky jsme byli naprosto dokonale rozmístěni do pokojů a nevznikly ani žádné zmatky, prostě paráda. Děti obsadili první patro, ve kterém se nacházeli i pokoje vybavené samostatnými kamny, vedoucí byli vyhoštěny na půdu, aby nikoho nebudili, až půjdou unaveni po náročném večeru uložit svá unavená těla a načerpat energii do dalšího dne.
A pak už jsme se všichni sešli ve společenské místnosti a hromadně nás uvítal organizátor celé akce Jan Kalíšek Pavelec. Vysvětlil nám co můžeme, nesmíme , kde se kaká a čůrá a že tu nejsou sprchy...Inu co se dá dělat, naši salónoví lvi to vyřešili po svém pomocí šampónů ve spreji a ti více přírodně založení si prostě myli jen ruce a čistili zuby. Nutno podotknout , že existovali i tací, kteří považovali i tyto dvě činnosti za zbytečné…
Najednou se rozrazili dveře, všem se v očích rozsvítili hvězdičky, protože poznali tu vůni…guláš byl uznán za hotový a připravený k vydání. Zdrcený Tomáš, nejist si svým kuchařským uměním vydával jeden guláš za druhým, cibule padala do ešusů a chleba postupně mizel. Spousta si vychutnala skvělé masíčko, ti zbylí si pochutnali „sosíčku“. Nikdo neměl pouze chleba s chlebem!
Po chvilce určené k trávení, byla svolána lesní zvířátka, jmenovitě Jeleni, Sokoli a Bobři a čekala nás první hra „Osobnosti“. Každé družstvo vyslalo postupně několik svých zástupců, kteří dostali za úkol předvést nějakou známou postavu a to buď internacionální nebo táborovou. Setkali jsme se například s Hulkem, Papíkem, Pohlreichem, Markem Sičem a spoustu dalšími. Souboj to litý skončil remízou pro Jeleny a Sokoli, kteří si odnesli 3 body a Bobři si odnesli body 2.
Následovalo již tradiční táborové sezení u rozpálených kamen za doprovodu našich šikovných kytaristů a zpěváků. Postupně jsme všichni, víceméně na základě našich roků strávených na tomto světě, začali odcházet do postýlek.
V sobotu jsme se probudili do krásného dne, kdy nás přivítala bílá pokrývka, která zasypala celé okolí a i přes celý den na nás z nebe sypali sněhové vločky jako o závod. Ve společenské místnosti již byla připravena snídaně, o kterou se již postaralo pro tento pobyt zvolené kuchařské Duo Jiřka a Brabla, kteří se nám postarali i o další dobroty, jimiž jsme si přes víkend plnili naše vyhublá bříška. Chleby s pomazánkou mizely jeden za druhým, děti sledovali ranní pohádku a vedoucí se dávali dokopy pomocí kafe. Jakmile měli všichni konečně rozlepená svá očka, zavelelo se a vydali jsme se vstříc dobrodružstvím, na procházku do lesa. Po přibližně 150 metrech od chaty jsme potkali pana Myslivce, myšleno pracovníka Lesní zprávy ne alkoholický nápoj a bylo nám oznámeno, že právě probíhá hon na divoká prasata. Některým se opět rozsvítili hvězdičky v očích, ti zodpovědnější z nás se zeptali, kde to pro nás bude bezpečné jít na procházku a po získání směrnic jsme vystartovali. Po cestě jsme byli přepadeni dvěma zlotřilými vedoucími, kteří využili bílé hmoty, která ležela všude, k výrobě kulových předmětů o průměru 10 cm, pomocí kterých terorizovali skupinu SJB. Ti si to ovšem nedali líbit a bitvu vyhráli. Na konci cesty čekal naše odvážné skupiny úkol vysochat ze sněhu BYSTU. Všichni se do toho pustili a po přibližně 15 minutách jsme se shromáždili a zástupci jednotlivých družstev nám své výtvory odprezentovali. Jeleni a Bobři vytvořili podobizny zvířat, podle kterých jsou jejich družstva pojmenována, jen Sokoli si z nás asi dělali kozy a odkryli nedokonale zachovanou Heroltickou Venuši. Po představení všech soch jsme vykročili směrem zpět na chatu, kde jsme opět naplnili svá bříška a odebrali si na krátký polední odpočinek. Po chvilkovém relaxu, děti vyráběli ve společenské místnosti krásné ozdoby, vločky a malovali obrázky, či vykreslovali omalovánky. A celá chata se chystala na večerní příchod Mikuláše s anděli a čerty. Odpoledne sportovci z řad dětí i vedoucích svedli zápas na zdejším fotbalovém/krtinovém hřišti. Někteří zůstali na chatě v teple a jiní si hráli venku ve sněhu. Před večeři jsme byli svoláni a SJB čekala další hra, tentokrát na Princezny a prince. Úkolem princezen bylo si vybrat svého vysněného prince a ten pokud ji přišel požádat o ruku tím, že před ni poklekl, byl odměněn pohlazením. Pokud ovšem princ poklekl před princezno, které na něj nemyslela, odcházel z červenou lící s obtisknutou ručkou spanilé dívky a musel svou princeznu hledat dál. S touto hrou se nejlépe vypořádali Bobři, kteří získali 3 body a Sokoli a Jeleni opět remizovali a s krásnými 2 body obsadili druhé místo. Tím ovšem dnešní hry nekončili. Všechny týmy dostali za úkol vytvořit „fotostory“ na dané téma a vymyslet k němu příběh. Po zadání témat se SJB odebrali do různých částí chaty a začali tvořit…nastal klid.
Po hodině a půl jsme dostali výtvory od všech týmů. A teď už nás čekala večeře a převlékání do masek, které si každý dovezl. Všichni nachystaní ve společenské místnosti, namaskovaní, čekali na příchod Mikuláše. Ten na sebe nechal chvilku čekat, ale pak přece jen došel. Doprovod mu dělali krásní andělé a ještě krásnější čertice. Zástupce tábora mu předal seznam prohřešků některých členů tábora a Mikuláš pak začal úřadovat. Čertice byly nenasytné a každého si chtěli odnést, ale Mikuláš byl hodný a za písničku, básničku nebo trošku tělocviku a přislíbení, že se to už nebude opakovat, hříšníky propustil a následně všechny obdaroval pamlsky, pro vytvoření kvalitní tukové vrstvy na zimu. Děti se vrhli na rozbalování a ochutnávání, ale nás už čekalo představení „fotostory“ od zástupců SJB. Jednotlivé fotky byly promítány na plátno a za doprovodu vyprávěče jsme se zasmáli nad jednotlivými příhodami. Po skončení posledního družstva začala večerní zábava se zpěvem a hrou na kytary…opět u zapálených kamen, které sekundovaly táborák. Porota se odebrala rozvážit jak jednotlivé týmy oboduje a po vyřešení této složité otázky došlo k vyhlášení a to jak výsledků za „fotostory“, tak i za dopolední sochání a nakonec nás čekalo vyhlášení celkového vítěze Zimního tábora. Sochy vyhráli Sokoli, druzí byli Jeleni a na třetím místě se umístili bobři. V hodnocení fotostory oběd bodovali Sokoli o druhé místo se podělili Bobři s Jeleny.
No a v celkovém hodnocení? Nakonec velmi překvapivě vyhráli Sokoli s konečným počtem 11 bodů, druzí byli Jeleni s 9 body a krásné třetí místo obsadili Bobři se ztrátou pouze jednoho bodu na druhé Jeleny.
V neděli jsme se vzbudili a postupně jsme začali vracet chatu do původního stavu, což kupodivu nebylo tak těžké a pomalu jsme se s pocity nostalgie začali rozjíždět domů. To co bylo chtěné se rozebralo a Boban se ujal odvozu „toho nechtěného“.
Velký dík patří Janu Kalimu Pavelcovi, za skvělou organizaci jak před, tak i v průběhu tábora a samozřejmě i všem ostatním , kteří se na této akci podíleli a zúčastnili...Tímto bych se chtěl omluvit, že je zde nebudu jednotlivě vyjmenovávat, tak doufám, že je to moc nezraní…Snad jen Štěpánovi bych poděkoval, bez jeho podpory bychom to nezvládli.
Díky všem a už se na Vás zase těším!